První oficiální LOBy v životě = první trapas sezóny. Start na MČR štafet v 9:40, ve složení Já, Maky, Vlaďka. Jdu na start a chvíli před startem fasujeme mapu. Dávám si ji v klidu mapu do mapníku. Zazní “start”, lehce však nestíhám. Beru hůlky a švih sebou, vstávám a švih sebou podruhé. O podobný kousek se pokouší ještě jeden závodník. Nejsem v tom sám. Veselá atmosféra diváků by se dala krájet. Co bych neudělal pro pobavení ostatních profesionálů, čekajících na své týmové kolegy. “Nevadí, jedém” slyším Romanova povzbuzující slova. Se záchvatem smíchu větším než Rusko mizím výletním tempem v lese.
Na své trápení na startu poměrně rychle zapomenu, přichází totiž další na trati. Nejenže působím na běžkách jako úplné nemehlo, ale podaří se mi vyjet z jedné menší cestičky, a vydám se do lesa. Houby ještě nerostou, tak nevím proč mě tam nohy a lyže nasměrovaly. Pak nastává lesní sjezd šampionů. Nějak jsem se musel dostat zpátky na hlavní trasu, jenže ta byla asi 400m směrem dolů z kopce. Naneštěstí nikoho nenapadlo to, co mě, takže v lese nebylo jediného člověka. Způsobem “hlavně se nezabít” se po 327 hodinách dostanu na hlavní tepnu běžkařské sítě Nová Ves. Další chyby už jsem bral s rezervou. Dostávám se na divácký úsek, kde mě s napětím sledovaly Markét s Vlaďkou. Možná se jim zdálo, že se jejich mrznutí chýlí ke konci, to ale nevěděli co provedu v závěrečném pytlíku. Terasovitý terén si u mě vybral svou daň. Nejsem však jedinný, kdo si sjede níž na cizí kontrolu aby mohl zbytečně sjeté výškové metry vystoupat loukou zpét nahoru. S ostudou dojíždím a předám Markét v době kdy už pomalu finišují druhé a třetí úseky. Aby se můj trapas úplně nepodrtrhl, sundám si startovní číslo s jednou tečkou, aby nebylo viditelné, že se vracím teprve z prvního úseku štafety.
Odpolední sprint už byl jen pokračováním nepovedeného dne. Tam asi netřeba slov.
Jenže v oddíle se nacházeli i ti úspěšní. Ať už to byly dva veteránské tituly ze štafet, skvělé výsledky ze sprintu pro Romana a Michala nebo Markétina pozice v levém sloupci výsledkové listiny. Všichni odvedli svou práci na výbornou. A já? Já už budu navždy nazýván jako “ten, co spadl na startu” na MČR.