Ahoj,

byl jsem pověřen úkolem napsat článek o poslední velké události této sezony o MČR ve štafetách a družstvech pořádané klubem Ekonom Praha. Tentokrát jsme museli podstoupit 4 hodinovou jízdu do obce Krajníčko ležící až v jihočeském kraji. Ubytování v internátě společně se členy SSU bylo jen přínosem. Sobota měla na programu klasické štafety, ve kterých zářili naši veteráni:

7. místo: D135 (Ivča Poklopová, Ivka Kašparová, Eva Horčičková)

H165 (Jirka Pernica, Tonda Navrátil, Roman Šimek)

V dorostenkách je třeba vyzdvihnout výkon Vlaďky, která předávala štafetu D18 na krásném 7. místě. Ostatní dorostenci se také snažili a v mnoho případech z toho byly velice vyrovnané výkony.

V neděli se konaly tolik očekávané a prestižní štafety družstev. Skvělý výkon převedla štafeta DH225 a to sice 25. místo z 56 týmů ve složení Roman, Ivča, Jirka, Eva, David

O pomalované obličeje, kostýmy, dobrou náladu nebylo na startu v dorosteneckých kategoriích nouze. Snad příští rok nezapomeneme a taky si to nějak zpestříme. Přesto, že jsme neměli medailové ambice, občas nervozita udělala své. Pokusím se popsat průběh naší štafety (DH18) Měl jsem za úkol rozběhnout naši štafetu. Po mizerném výkonu ze soboty jsem si říkal, že už to hůř dopadnout nemůže. Opak se stal pravdou. Zpočátku jsem si věřil a cítil se dobře, na kontrolu 1 se vybíhal nechutný kopec a za ním bylo velké množství skal, skalek, kamenů apod.  Jenže jsem si absolutně nepohlídal mapu, zamotal se a nabral ztrátu něco přes krásných 11 minut. Celý balík mi pochopitelně odběhl. Zbytek závodu jsem se víceméně protrápil. Vlaďce jsem předával poslední s odstupem necelé minuty na předposlední Písek. Naše áčkařka v lese doslova letěla a s 5. nejlepším časem na úseku předávala hostujícímu ze Zlatých Hor Erikovi. Erik štafetu podržel a do akce se vydávala Markéta, u které bolavé koleno nic neznamenalo a i ona zaběhla slušně. Pak se štafeta držela stále ve stejných pozicích, další vyrovnané výkony předvedli Štěpán, Zuzka a Matouš. Nakonec jsme skončili pětadvacátí z 33 štafet.

Byla to přínosná akce, která ukázala, že trénovat má smysl. Chyby se najdou vždycky, ale na druhou stranu každý si musí najít něco pozitivního např. běh, mapa, postup na kontrolu číslo 36, zkrátka do příště se vše zlepší a naše nasazení zůstává stejné!

Poznámka trenérů 1: Dorostenci ukázali to, co v nich je: že i když se nedaří, drží partu (nejen v lese), podporují jeden druhého a nevzdávají!

Poznámka trenérů 2: Je třeba vyzdvihnout i výkony nejmladších, bojujících za Hanáckou oblast: Ája (kdo by nevěděl, ať se zeptá u Paulíčků :-), Madla, Kája a Aďa. Zejména Ája se výraznou měrou podílely na výborném výkonu žákovského družstva a štafety!!!

Poznámka trenérů 3: Nutno vyzdvihnout, že za celé dva dny žádná z našich štafet i družstev nedisknula!!!