Kdo zoufale čeká na dokončení reportáže ze soustředění, ukrátím mu chvilku vydraženou básní od Jáši Janečka (Jášo: skvělé! Tímto směnku považuji za splacenou)

Na Slovance šlo to hladce!

Jáchym Janeček

Na Slovance u rozhledny soustředění začalo,

krásně se tam běhalo!

A každý den, jak jsme se probudili,

švédské stoly nás nakrmily.

Terény v Jizerkách těžké byly,

na večeři jsme se vždycky doplazili.

Hned jak jsme v pondělí přijeli,

do lesa jsme se vydali.

Běželi jsme linie,

nedošel, kdo líný je.

Při vyčítání vyšlo hodně disků,

i když v lese bylo málo risků.

V úterý Middle přivedl nás na Bramberk,

zařádil by si tam i Trautenberk.

Odpoledne štafety přes cestu byly,

dech jsme sotva popadali.

A když přišlo druhé kolo,

na omdlení už to skoro bylo.

Ve středu nás Německo lákalo,

krásné skály všude okolo.

Taky se šlo na starý hrad,

tam už hodně lidí dostalo hlad.

Naštěstí byl svačiny čas,

po prohlídce rozešli jsme se zas.

Městem Oybin jel i parní vlak,

a z mašiny šel kouře velký mrak.

Do vlaku jsme nastoupili,

a jízdenky zakoupili.

I do Liberce se pak jelo,

v aquaparku pěkně zařádilo.

Klasika nás další den čekala,

v bažinách naděje řada z nás topila.

Odpoledne jsme šli za husky,

všem nám oslintali fusky.

Pozdě večer vypukl drsný „nočák“,

při kterém neusnul by žádný divočák.

Páteční ráno začalo štafetami,

zase nebyli jsme v tom sami

a než David „písk“,

byl už Robert disk.

Po obědě vzniklo 5 týmů,

měly složit jen pár rýmů.

A postavit konstrukci,

aby vejce neprošlo destrukcí.

Pak Michal házel ta vajíčka,

zaplakala by každá slepička.

A když nastal večer v kasinu,

vzal si každý oblek na míru.

Hrálo se jako v Las Vegas,

směnky prodávaly se jak ďas.

Sobotní trénink vinul se jak had,

přesto vůbec špatně nedopad.

Pak už se jen jelo domů,

balení předcházelo tomu.

A když se SOBí družstvo loučilo,

sluníčko krásně svítilo.