Závodů jsme za SOBy zúčastnili jen já s Dominikem, fandili jsme však i Terce, která letos závodí v Lobech za JPV. Podle výsledků to vypadá, že na rozdíl od nás Terka moc nefandila, neboť Terka v sobotním mistrovství ČR vybojovala stříbrnou medaili se ztrátou jen 71 sec na mistrovský titul, kdežto já s Dominikem jsme se umístili jednotně na desátém místě. Kdo však zná Terku, tak je mu jasné, že problém nebyl ve fandění Terky, ale v našich výkonech. Na druhou stranu, být na MČR v první desítce, to nezní zase až tak špatně :-).

Pokusím se vám přiblížit, co závodník v LOBu během závodu zažívá. Ráno jsme vyrazili z promrzlé, zatažené Olomouci. První zastávka byla na Červené Vodě, kde jsme vysadili Štěpána se snowboardem (celý den jezdil v mlze a mrazu). Když jsme přejeli Ramzovské sedlo, začalo svítit sluníčko, což nás provázelo celý den. Prostě azuro, teplota těsně nad nulou, sníh, prima lidičky, prostě LOBy se vším všudy :-). Na start jsem s Dominikem přijel včas, jak už u mne bývá zvykem. Trať H45 byla 6,1km dlouhá (vzdušná vzdálenost), měla 9 kontrol. Závod nebyl mapově těžký, jednalo se spíše o zkrácenou klasiku, přesto se mapové chyby daly vytvořit. Na první kontrolu jsem vyrazil s vědomím, že jsem s Tondou a Honzou Bednářem před týdnem vyhráli Veteraniádu štafet v H165. To znamená rychle a s velkým sebevědomím. Tomu odpovídal i můj pátý čas při postupu na první kontrolu v konkurenci 19 závodníků. Již na startu jsem měl nelehké předsevzetí porazit Jardu Kašpara. A na prvním postupu jsem mu dal 1,45 min …., prostě bomba. Postup na druhou kontrolu již však tak přesvědčivý nebyl. Spletl jsem si sousední kontrolu (50 m od mé), nechal jsem tam tak 20 vteřin, zatím však žádná hrůza. Třetí kontrolu už jsem však dokázal zvorat. Stačilo si zaměnit dvě kontroly 100 m od sebe, kde jednu jsem měl vzít na začátku závodu a druhou při jeho závěru. Takže místo na 3 jsem se ocitl na 8. Kontrola kódů, zmatek v hlavě, co se děje, po chvíli zjištění problému a následně snaha co nejrychleji chybu napravit. Výsledkem byla ztráta asi 2 minuty, tj.  časově nejhorší postup ze všech závodníků a pád na 10. místo průběžného pořadí. A Jarda Kašpar se dostal 15 vteřin přede mne :-(. Kontrolu 4 jsem si již opatrně pohlídal. Na 5 jsem vymyslel zkratku přes les po tečkované čáře (jen projeto lyžařem). Jelikož se jelo z mírného kopce, tak byl problém pouze nespadnout! Zkratka končila před potokem. Věděl jsem o něm i to, že tam není žádná lávka, ale předpokládal jsem, že buď bude potok úzký, nebo zamrzlý. Johanka mi na videu ukazovala, že drobné potoky profíci přeskakují i s lyžemi na nohou. O to jsem se naštěstí nepokusil. Potok byl široký asi 3 m, hluboký tak 30 cm, takže žádné skákání. Bylo však možné přejít po kamenech. Jelikož jsem měl práskačky, rozhodl jsem se po kamenech přeskákat s lyžemi na nohou. Zpětně to vidím jako špatné rozhodnutí, nicméně 5. čas na postupu mne vynesl na průběžné 8. místo, jen 2 vteřiny za Jardou. Postup na 6 jsem zvolil správně,  na kontrolu č. 7 byly dva možné postupy, které se časově příliš nelišily a já se ocitl na skvělém průběžném 5. místě! Ale osudová 8. kontrola mne již podruhé během závodu dostala na kolena. Věděl jsem, že musím orazit tu kontrolu, kterou jsem na začátku závodu zvoral. Tak jsem jel víceméně po paměti k ní. Já hlava dubová jsem však  na začátku závodu udělal chybu jak u 2, tak u 3. V hlavě jsem si je zaměnil, profrčel kolem 8 a pokračoval dalších 500 m do kopce. Až u nesprávné kontroly jsem zjistil své pochybení. Úžas, nechápavé vytřeštění očí a sprosté nadávky na sebe. Zklamaně  jsem vyrazil jsem zpět na 8. Tato sedminutová chyba znamenala propad z 5. na 11. místo. Závěrečný finiš znamenal již jen vylepšení na desáté místo. Tak si říkám, zda si z tohoto závodu vezmu ponaučení a vyvaruji se v dalším závodu chyb 😆.

Ze závodu si odnesl ponaučení i Dominik. Lyže na bruslení se obvykle stoupacími vosky nemažou.

Nedělní klasika byla u nás obou již o něco lepší. Ale chybky se opět vyskytly. Zkrátil jsem si trasu přes potok (již se sundanými lyžemi), místo abych správně volil objet po cestě, zbytečně jsem při postupu do kopce sundal v čárce lyže, na druhou stranu postup ze 4 na 5 jsem vymyslel skvěle a dosáhl jsem 2. nejrychlejšího postupu. Škoda utrženého poutka u hůlky, které mi zbrzdilo.

Oba se již těšíme na další závody v Jablonci, které se uskuteční 18. a 19. února. Přihlášky jsou do 8.2., tak neváhejte a zažijete spousty adrenalinu.